Gurre Lieder 18.,20.6.2023 Smetanova Litomyšl &
Musica non Grata
Kdo však v prvním díle zcela zazářil, byla mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, jejíž ztvárnění Lesní holubice bylo od prvních tónů dechberoucí a naprosto věrohodné. Narozdíl od dvou výše zmíněných interpretů jsem ihned poznal, že text a hudbu nejen zpívá, ale interpretuje. Svým charismatem i nádhernou barvou velmi znělého hlasu udržela nepřetržitě pozornost publika. Se svou postavou byla naprosto sžitá a působila proto opravdu přesvědčivě. Musím říct, že jsem měl místy i husí kůži, když s každým opakováním fráze „Daleko letěla nářek jsem hledat, a tolik žalu našla jsem!“ přidávala na výrazu, aby vykulminoval v závěrečném verši prvního dílu „Helwigy sokol to byl, kdo holubici z Gurre roztrhal“. Pro mě byl tento okamžik jednoznačně vrcholem celého večera. KLASIKAPLUS
Vyzdvihnout musím projev mezzosopranistky Štěpánky Pučálkové v roli lesní holubice. Už po úterní „Generálce!“ jsem psal, že prostor haly bude svědčit zpěvákům, míra souznění s prostorem v jejím podání však byla až ohromující. Nemám v oblibě německý jazyk, připadá mi drsný a ačkoli je ve své podstatě jadrný, zápolím s jeho nesrozumitelností a pokládám ho za poněkud nezpěvný. Závěrečný výstup první části byl však o naprosto bravurní artikulaci a dokonalé symbióze s orchestrem. Jedním slovem úchvatné. KLASIKAPLUS
To bylo zřejmé zejména vedle výkonu české mezzosopranistky Štěpánky Pučálkové, jejíž rozsáhlý monolog Lesní holubice s líčením smrti a pohřbu Tove a Waldemarova žalu mělo velmi působivou emocionální hloubku. Pučálkové část Písní z Gurre patřila k vrcholům provedení. OPERAPLUS
Lesnú holubicu spievala v drážďanskej Semper Oper angažovaná česká mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Počúvať jej opojný timbre, nuansy dynamiky, výrazu, kultivované frázovanie, to bol jednoducho pôžitok. OPERASLOVAKIA
O jejím hrůzném činu však způsobem gradovaným do velké naléhavosti sugestivně zpívá Lesní holubice. Její velké sólo bylo prvním opravdu mimořádným okamžikem celého provedení. Jedinečně a zajímavě zbarveným a modulovaným projevem, vokálně velmi kultivovaným způsobem, na sebe upozornila mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. KLASIKAPLUS
Monteverdi evening with Rolando Villazón 3.5.2023
Dass er sich junge und besonders vielversprechende Solisten an seine Seite geholt hat, bereichert nicht nur das Programm, sondern macht den gestaltungsintensiven Abend zu einer kaleidoskopisch berauschenden Klangfahrt, die gleich im ersten Programmteil mit der prachtvollen Stimme der Mezzosopranistin Štěpánka Pučálková in höhepunktreifer Gesangsakrobatik ausartet.
Was für ein warmgoldener Klangschmelz, der das Gehör schmeichelnd umhüllt. Raumgreifend und von opulenter Eleganz strömen die Töne der Mezzosopranistin einer nach dem anderen unangestrengt durch strahlend satte Höhen und saturierte Tiefen, so selbstverständlich wie die äußerst biegsam erscheinenden, zart flimmernden Ribattute. OPERAVERSUM
Dem Ausschnitt aus Monteverdis erster Oper folgte die von Štěpánka Pučálková gesungene Arie der Kaiserin Octavia aus seiner letzten Oper „Lᶦincoronazione di Poppea“, die Krönung der Poppea, des Jahres 1642. Die Kaiserin hat soeben erfahren, dass sie verstoßen und Poppea ihren Platz einnehmen werden soll. Mit Dramatik präsentierte uns die Mezzosopranistin die wütende Reaktion, ohne dabei ihr schönes Timbre zu verlieren. Die als Sopran komponierte Arie sang sie mit einer schwerelosen Höhe.
Nach einem Orchesterzwischenspiel des fast ausschließlich in Halle wirkenden Samuel Scheidt (1587-1654) sangen Štěpánka Pučálková und Rolando Villazón
aus der Schlussszene der Oper „Il ritorno dᶦUlisse in patria“, die Heimkehr Odysseus, das „ich wusste, dass du keusch warst“. DER OPERNFREUND
Zusammen mit Villazón tauchten zwei Sängerinnen und ein Sänger der Semperoper in Monteverdis Opern- und Konzertwelt ein. Štěpánka Pučálková sang eine Arie solo aus „L’incoronazione di Poppea“ und mit Viilazon ein Duett aus „Il ritorno d’Ulisse in patri“, wobei sie sich mit ihrer leicht gutturalen Stimme in die Harmonie einzufügen verstand. ONLINEMERKER
L´ORFEO Premire 30.4.2023
La Messaggiera (die Botin) von Štěpánka Pučálková bringt die tragische Nachricht von Eurydikes Tod, die Orfeos voreheliche Feierlichkeiten mit seinen Freunden unterbricht. Pučálkovás warmer Mezzosopran brachte Mitgefühl in eine kleine Rolle, die nüchtern wirken kann, wenn sie nicht mit der stimmlichen Ausdruckskraft vorgetragen wird, die sie ihr verleiht. Das Opernmagazin
Was Štěpánka Pučálková an der Semperoper auch immer darbietet, sie weiß in jeder Hinsicht zu überzeugen. So auch in der recht kleinen Rolle der Botin, die die traurige Nachricht zu überbringen hat, dass Euridice an einem Schlangenbiss gestorben sie. Der neue merker 6/2023
(...) als deren enge vertraute brillierte Štěpánka Pučálková (...) DNN
Besonders bewegend gelang Štěpánka Pučálková das Überbringen der Todesbotschaft an Orfeo. Mit dramatischen Ausdruck und ihren tief nachwirkenden Pianimissimi sang sie eine beeindruckende Eurydike-Gefährtin Sylvia, die „Botin“. Der Opernfreund
Mit Brillanz wartete Štěpánka Pučálková (Eine Botin) auf, die – Euridice hat keine weittragenden Auftrittsmöglichkeiten) gemeinsam mit La Musica dafür sorgt, daß das Stück in einen Rahmen gefaßt ist. Neue musikalische Blätter
Le nozze di Figaro 16.4.2022 Semperoper Dresden
Eine weitere Überraschung des Abends war die entzückende, leidenschaftliche Mezzosopranistin Štěpánka Pučálková als Cherubino. Sie verkörperte die Emotionen und das Verhalten eines heranwachsenden Junges sehr überzeugend. OPERNMAGAZIN.DE
NORMA PREMIERE 2.10.2021 Semperoper Dresden
"Die geschmeidigen und berüchtigt langen Melodien Bellinis meisterte Stepanka Pucalkova als Adalgisa mit prächtig gesponnenen Bögen und üppigem Ton."
Das Opernglas
M. O'Neill 11/2021
...in das wunderbar leicht und delikat gesungene Duett zwischen Yolanda Auyanet und der hinreißenden Štěpánka Pučálková (sie ist als Adalgisa die Königin des Abends), ..."
Opernwelt
Ausgeglichen, sehr kultiviert, mit klangvoller Stimme, mühelosen Koloraturen in sehr guter, natürlich wirkender Gesangstechnik gestaltete Stepanka Pucalkova die Partie der Adalgisa in allen Phasen souverän. Sie kann ihre geschmeidige Stimme wie ein Instrument auch als Ausdruck großer Gefühle einsetzen.
Insgesamt hinterließen beide Frauen aber vor allem in den dramatisch gestalteten Duetten, wo sie völlig übereinstimmten und ihre Stimmen im Klangrausch verschmolzen, einen nachhaltigen Eindruck, ebenso in den Terzetten mit ihrem, von beiden gleichermaßen geliebten und gehassten Römer Pollione (...)
Online Merker
Ingrid Gerk 6.10.2021
La voce della Auyanet si fonde a meraviglia con quella di Stepanka Pucalkova, un’Adalgisa splendida per ampiezza e bellezza del timbro. Il mezzosoprano si immedesima nel personaggio con grande efficacia e restituisce i complessi stati d’animo con tutte le sfumature e i chiaroscuri necessari.
Arte arti
Stefano L. Borgioli
Da sind zunächst die beiden vertrauten Frauen Norma und Adalgisa. Ihre Rollenportraits, insbesondere aber die Duette von Yolanda Auyanet als Norma und Stepanka Pucalkova als Adalgisa prägen die Höhepunkte des Abends. Die abgestufte Linienführung des Gesangs beider Protagonistinnen, die makellose Feinabstimmung der rhythmischen Tongebung und die selbst im fragilsten, verletzlichsten Pianissimo glänzend zu einer Gesangslinie zusammenwachsenden Stimmen lassen das Haus den Atem anhalten.
opera-online.com
Achim Dombrowski 5.10.2021
"Ihre Gegenspielerin Adalgisa wurde vom Ensemblemitglied Stepanka Pucalkova mit warmem, geschmeidigem Mezzosopran verkörpert. Bei ihr war die Gesangslinie stets ausgeglichen, ihr ansprechendes Timbre überlagerte in den Ensembles die etwas raueren Stimmen ihrer Partner wohltuend.""Das Publikum feierte die Beteiligten in gerechten Abstufungen des Applauses. Bei den Sängern erhielt Pucalkova den deutlich stärksten Beifall..."
Klassik begeistert
Peter Sommeregger 3.10.2021
Auch Stepanka Pucalkova sorgt als Adalgisa durchweg für vokalen Hochgenuss.
Freie presse
Joachim Lange 05.10.2021
"(...) man nimmt ihr diese Figur in jedem Moment absolut ab. Ebenso ihrer unfreiwilligen Konkurrentin Adalgisa, die in Stepanka Pucalkova eine exzellente, mit vokaler Wärme bis hin zum emotionalen Schmelzpunkt agierende Sängerdarstellerin gefunden hat."
Dresdner Neueste Nachrichten
Michael Ernst 4.10.2021
"So ist wie so oft die Sängerin der Adalgisa in der Goldmedaillen-Position. Das Ensemblemitglied Stepanka Pucalkova hat glänzende Anlagen. Nur sie darf das Spektrum ihres Parts voll ausleben, ohne sich in der Balance von Stimme und Spiel zu verbiegen. "
Concerti.de
Roland H. Dippel, 3. Oktober 2021
"Von verführtem Mädchen bis zur betrogenen Frau, von gefährlicher Rivalin zur echten Freundin wandelt sich Adalgisa. In der beeindruckenden Interpretation von Stepanka Pucalkova wird diese Frau zum Spiegel, zu Reibungsfläche und Resonanzraum der Titelpartie."
Sächsische.de
Jens Daniel Schubert 3.10.2021
Po všech stránkách jako úspěšný a velmi zdařilý lze považovat debut členky souboru drážďanské opery Štěpánky Pučálkové. Její lehký mezzosoprán typově velmi ladí s partnerčiným zralým a dramatičtějším projevem. Pučálková okouzlila krásným měkkým nasazováním, pěknými hlavovými tóny a obdivuhodným smyslem pro styl. O jejím citu pro pohybové vyjádření role jsem se již zmínil.
(...) Naopak znatelné a pozitivně přijaté bylo úsilí na hereckém propracování novicky Adalgisy, jejíž pohybová kreace věrně odrážela počáteční plachost a nesmělost, (...)
Opera Journal
Václav Bečvář 5.10.2021
Musica non grata 9.10.2021
State opera Prague
Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí. Už od prvních tónů zněl její hlas v celém rozsahu pevně, barevně a přesvědčivě. Pečlivá výslovnost němčiny potvrzovala, že s ní má bohaté zkušenosti – ještě aby ne, studovala mimo jiné na salcburském Mozarteu a nyní je sólistkou drážďanské Semper Oper. Výkon Pučálkové jednoznačně inspiroval i hráče ansámblu – ten zněl vyrovnaně a ani ve vypjatých momentech sólistku nepřekrýval. Velmi kladně hodnotím citlivou registraci varhan (Jan Kalfus), které byly použity namísto předepsaného harmonia – zvuk se skvěle pojil se zbytkem ansámblu. Snad jen v určitých místech jsem měl pocit, jako by mezzosopranistka toužila zpívat ještě tišeji, intimněji, ale tam ji už ansámbl nepustil. Pokud přeci jen v několika málo okamžicích v nižších hlasových polohách drobně zanikla, naprosto se nejednalo o zásadní nedostatky, ale spíše připomenutí, že neposloucháme nahrávku, ale jsme na živém koncertě. Měl-li bych provedení snad něco vytknout, byla by to dramaturgická výstavba celého cyklu. Ten se dá vnímat, podobně jako mnohé cykly Gustava Mahlera, jako jeden velký příběh, který by si jako celek zasloužil větší pozornost – jak na straně sólistky, tak dirigenta a potažmo ansámblu. Tento úkol však patří na provádění obdobných písňových cyklů k těm nejtěžším. Z praktického hlediska mi přišlo líto, že posluchači nedostali texty písní s překlady nebo nebylo využito divadelního vybavení Státní opery k titulkům. Myslím, že by to už tak výjimečný zážitek ještě umocnilo.
KlasikaPlus
Jan Dušek 12.10.2021
Plácido Domingo and his guests gala, Mezinárodní hudební festival Česlý Krumlov 4.9.2021
Češka Štěpánka Pučálková vstoupila do večera jako první po Domingovi árií Urbaina z opery Hugenoti Giacoma Meyerbeera. Technicky suverénně, s krásnou, imponující barvou vyrovnaného, kulatě znějícího mezzosopránu.
Jiří Fuchs,KlasikaPlus
